Slovník pojmů

#


802.11

802.11 nebo také IEEE 802.11 je norma, která standartizuje přenos rádiových vln o kmitočtech v pásmu od 2,4 do 2,4835 GHz metodou přímo rozprostřeného spektra (Direct Sequence Spread Spectrum, DSSS). Sítě 802.11 založené na DSSS nabízejí povinně rychlost 1 nebo 2 Mbit/s. Jak se norma vyvíjela (a stále se vyvíjí), tak vzikly podskupiny 802.11a - 802.11k

802.11a

802.11a upravuje normu 802.11 na provoz v licenčním pásmu 5Ghz s teoretickou rychlostí 54Mbps.

802.11b

802.11b upravuje normu 802.11 na provoz s v pásmu 2.4Ghz a rychlostí 11Mbps. Tato norma specifikuje, že podle momentální rušivosti prostředí se dynamicky mění rychlost na nižší nebo naopak na vyšší: 11 Mbps, 5,5 Mbps, 2 Mbps až 1 Mbps. Maximální rychlost na fyzické vrstvě je sice 11 Mbps, ale užitná rychlost je nižší, protože 30-40 procent teoretické kapacity tvoří režie. Testovaná uživatelská rychlost se udává kolem 6 Mbps.
Zařízení pracující pod touto normou jsou v CZFree.Net nejpoužívanější.

802.11c

Tento dokument řeší práci komunikačních mostů v rámci podvrstvy MAC (Media Access Control) 802.11 a je doplňkem k mezinárodní normě IS 10038 (IEEE 802.1D) o transparentních mostech (konkrétně protokolu Spanning Tree Protocol, STP).

802.11d

Norma 802.11d upravuje 802.11b pro jiné kmitočty s cílem umožnit nasazení WLAN v místech, kde pásmo 2,4 GHz není dostupné.

802.11e

802.11e doplňuje podporu pro kvalitu služeb QoS a opravu chyb do podvrstvy MAC na podporu všech fyzických vrstev používaných v IEEE 802.11 sítích, kromě ad hoc typů sítí.

802.11f

802.11f vylepšuje mechanismus předávání stanic (roaming) při přechodu mezi dvěma rádiovými kanály nebo z jedné sítě do sousední s připojením k jinému přístupovému bodu. Protokol IAPP (Inter-Access Point Protocol) má umožnit spolupráci přístupových bodů od různých výrobců ve WLAN s distribučním systémem na základě specifikace informací, které si musí při předávání stanic vyměňovat.

802.11g

802.11g rozšiřuje 802.11b na 54 Mbps. Systémy podle ní mají být slučitelné s 11 Mbps WLAN, včetně všech připravovaných doplňků.

802.11h

802.11h vylepšuje řízení využití kmitočtového spektra (výběr kanálu a řízení vysílacího výkonu) a doplňuje 802.11a.

802.11i

802.11i doplňuje bezpečnost do podvrstvy MAC na podporu všech fyzických vrstev používaných v IEEE 802.11 sítích; místo WEP (Wireless Encryption Privacy) použije nový způsob šifrování: Advanced Encryption Standard (AES).

802.11j

802.11j představuje nejnovější záměr IEEE pro řešení koexistence 802.11a a HIPERLAN/2 na stejných vlnách. HIPERLAN/2 je evropská norma využívající pásmo 5 GHz a podporující rychlosti (na fyzické vrstvě) do 54 Mbps. Mezi výhody HIPERLAN/2 patří, že používá OFDM a má zabudovanou podporu pro QoS (řešení fyzické vrstvy totiž vychází z bezdrátového Asynchronous Transfer Mode, ATM).

802.11k

802.11k upravuje způsob měření rádiových zdrojů a jejich správu v ohledě co nejnižšího rušení jiných sítí